Choď na obsah Choď na menu
 

Homosexuální zneužívání chlapců v Německu

i45187w460h276xyz1001.jpg  

V tomto článku bych chtěl upozornit na referát Dominiky Průchové z Jihočeské univerzity nazvaný Problematika sexuálního zneužívání chlapců v Německu.

Tento článek je jeden z mála, které se zaměřují výlučně na zneužívání chlapců, ať už o nich mluvíme jako o dětech, nebo o dospívajících. Upozorňuje na různá specifika, která se projevují v případě zneužívání chlapců oproti dívkám. Je to malá ochota chlapců o zneužívání mluvit, protože je ohrožena jejich mužnost, mužská role. Proto mnohdy raději interpretují homosexuální zneužívání (i sami pro sebe) jako vítanou sexuální zkušenost. Sex pubertální chlapce i mladé muže velmi zajímá. Poté co je někdo zacvičí a překonají počáteční ostych, začnou holdovat sexu s kdečím. To je také jedním z důvodů, proč homosexuál dokáže běžně zneužít i desítky dětí před tím, než je dopaden. Porozumění mentalitě chlapců je nezbytné pro všechny, kdo s dětmi a mládeží pracují, aby dokázali včas rozpoznat a zastavit homosexuální predátory ve svém okolí.

Opět zde vidíme několikanásobně zvýšené zastoupení zneužitých chlapců (okolo jedné třetiny), než by odpovídalo zastoupení všech mužů, kteří někdy v dospělosti okusili homosexuální styk, tzv. mužů, kteří mají sex s muži (MSM).

V článku je též důležité upozornění pro chlapce, které někdy zneužíval homosexuál. Pokud u nich například při osahávání dojde k erekci, tak to neznamená, že by zneužívaný chlapec byl homosexuál!

Na ukázku uvádím několik citací z článku Dominiky Průchové. Zvýraznění tučným písmem jsem doplnil.

_____________________________________________________________________________

 V posledních letech se nejen v Německu, ale také celosvětově začíná věnovat zvýšená pozornost sexuálnímu zneužívání chlapců. Toto téma je stále obecně podceňovaným a přehlíženým jevem. Dle německých výzkumů tvoří chlapci čtvrtinu až třetinu všech obětí pohlavního zneužití. Proč je to pro chlapce tak těžké?

Chlapci se často brání pomoci. Otázkou je, jak dosáhnout toho, aby chlapci mohli o zneužívání mluvit, a zároveň, aby si uchovali svou mužnost – „fenomén mužnosti“. Problém je v kulturním vnímání chlapců a mužů, jejich situace je mnohem složitější než u dívek. Chlapci bojují neustále s tím, že je společnost nechce vidět jako oběti, pojem „oběť“ vnímají chlapci jako nadávku. Zneužití často vede ke znejistění v mužské roli, v pohlavní identitě nebo sexuální orientaci. Dochází ke ztrátě důvěry k rodičům, i když rodiče o zneužívání nevěděli a ani neměli šanci to poznat.

U chlapců je prevence a informovanost v oblasti rizika sexuálního zneužívání téměř

nulová. Přitom je této formě násilí vystaven až každý šestý chlapec (až každá čtvrtá dívka). Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí 10–40 % dívek a 5–20 % chlapců. Zatímco u dívek se více vyskytuje zneužití v rodině, u chlapců je pachatelem častěji člověk mimo rodinu – trenér, vedoucí kroužku, učitel, soused, ale i rodinný přítel, příbuzný a v neposlední řadě i rodič nebo sourozenec.

Na základě zážitků jsou chlapci predisponováni k následné fyzické agresi více než dívky, také může docházet k tomu, že chlapec v dětství sexuálně zneužitý se později stává pachatelem právě sexuálního zneužívání (násilí).

Chlapci většinou nechodí sami dobrovolně.

Nabídky služeb v kibs jsou od krizové intervence, přes poradenskou činnost, zážitkovou pedagogiku, až po přípravu a pomoc při soudních řízeních. Důležitou náplní činnosti kibs je informovat chlapce o základních fyziologických reakcích těla na sexuální zkušenost, aby věděli, že i když u nich došlo k reakci – tj. erekci, tak to neznamená, že se jim ten zážitek líbil a že nejsou automaticky „homosexuálové“. Musí být srozuměni s tím, že jejich reakce je zcela normální.

Věkové skupiny chlapců: 0–5 let 9 %, 6–10 let 31 %, 11–15 let 32 %, nad 16 let 28 %.

Poradenské středisko „Kind im Zentrum“ v Berlíně. Pobytové zařízení se specializuje na

v minulosti zneužité chlapce, kteří se stali sami pachateli tohoto násilí. Nepodařilo se jim

udržet sexuální hranice, ale oni bohužel tyto hranice ani nepoznali.

III. Kazuistika ROBIN (Německo)

Desetiletý chlapec přišel do poradny s kmotrou, které se svěřil, že je sexuálně zneužíván svým trenérem tenisu – ve sprše po tréninku. Později bylo zjištěno, že je zneužíván i v  rodině.

Pocity Robina: STRACH– že se to dozví rodiče, škola. Strach je pro něj každodenní rutinou. Je správný kluk, když má strach? Má děsivé sny a v noci se pomočuje. Chtěl by být utěšen, zbavit se strachu. STUD– stydí se za zranitelnost, což je rozhodující téma pro kluky. VINA – bere na sebe vinu. Ovládá ho, nebude chtít mluvit. OSAMĚLOST. NEDŮVĚRA– neví, komu může věřit. BEZRADNOST– není schopen dělat něco, co by dělal rád, co by ho bavilo. Ztrácí vlastní hodnoty. Heslo „kluk má být silný“– selhal? Selhání ve své roli. NESMÍ MLUVIT– je mu ze strany pachatele vyhrožováno, tabuizace. POCHYBY – o své orientaci – jsem homosexuál? STIGMATIZACE– jsem oběť? Musí si uvědomit, že byl oběť v minulosti, ale v budoucnosti už oběť nebude. ZTRÁTA DĚTSTVÍ– bezstarostnosti. V myšlenkách se stále vrací k traumatizaci. IZOLACE– vyčlenění své osobnosti (může vést až k psychiatrickému onemocnění). Izolace je jeho mechanismem k přežití.

Ve vztahu k rodině: ZTRÁTA POZITIVNÍHO VZORU– mužské postavy (trenér, otec). Ztráta veškerého pevného bodu v rodině. Zhroucení partnerských vztahů v rodině. Z toho vyplývá do budoucnosti problém v navazování sexuálních partnerských vztahů. Robin nedokáže tento zážitek zpracovat. PŘEVZETÍ ZODPOVĚDNOSTI– za zhroucené vztahy v rodině. Robin nechce konec rodiny, i přes to, co se stalo, má všechny rád. ZTRÁTA BEZPEČNÉHO MÍSTA a rodiny, TABUIZOVÁNÍ uvnitř rodiny – chránit společenské postavení a prestiž. Zrada vůči Robinovi. Nemůže ventilovat pocity. ROZTŘÍŠTĚNÉ SEBEVĚDOMÍ– nevnímá sám sebe reálně ani pozitivně.

ZÁVĚR

V Německu není ze zákona ohlašovací povinnost, je na každém odborném pracovníkovi,

aby zvážil, co je v zájmu dítěte, a rozhodl se, jestli událost ohlásí, či nikoli. V České republice má každý občan ze zákona ohlašovací povinnost. Bohužel, počet dětí, které se podaří zachytit a jimž se dostane odborné péče, představuje jen zlomek dětí, které musí nadále toto trauma snášet. Chlapci potřebují výraznější podporu při vyjadřování svých pocitů, zejména proto, že mají strach ze ztráty mužnosti a kontroly nad situací. Reakce na zneužívání může předpovídat rozvoj posttraumatické stresové poruchy. Problémem je nedostatečná pomoc a podpora pro mužské oběti sexuálního zneužívání. Doporučením je rozšiřování vědomostí, vytváření veřejného povědomí, vytvoření kompetentního systému pomoci pro chlapce a muže, kteří se stali oběťmi sexuálního zneužití.

_____________________________________________________________________________

 

Autorka na několika místech poznamenává, že sexuální zneužívání chlapců je přehlíženým jevem a že prevence a informovanost v oblasti rizika sexuálního zneužívání je téměř nulová. Je pochopitelné, že si netroufá napsat, proč tomu tak je, byť to všichni dobře víme.

V západním světě je upřednostňován zájem gayů na seberealizaci a snaha nedopustit jejich spojování se zneužíváním. Všem je třeba vtlouci do hlavy spojení: gay je mírumilovný.

Přirozené právo dětí na ochranu před zločinci je tak odsunuto až na druhé místo a o ohromném rozsahu zneužívání chlapců gayi se raději moc nemluví.

Není vůbec pochyb o tom, že přirozené právo a přirozený řád má v těchto závažných případech ohrožování zdraví i životů dětí přednost před pozitivním právem a dobovou justicí. 

Dvojitá role gayů

Na jedné straně pozorujeme, že gayové byli často v dětství sexuálně zneužíváni, nebo prostě začali sexuální styky v promiskuitním prostředí podstatně dříve, než obvykle začínají heterosexuální muži. Mnozí to neměli v dětství jednoduché a jako oběti si nepochybně zaslouží pomoc společnosti, aby se dokázali vyrovnat s následky neblahých událostí.

Tou druhou, odvrácenou stranou života gayů je však to, že se sami často dopouští sexuálního zneužívání dětí a dospívajících, jak se o tom autorka také zmiňuje: 

Na základě zážitků jsou chlapci predisponováni k následné fyzické agresi více než dívky, také může docházet k tomu, že chlapec v dětství sexuálně zneužitý se později stává pachatelem právě sexuálního zneužívání (násilí).

Pobytové zařízení se specializuje na v minulosti zneužité chlapce, kteří se stali sami pachateli tohoto násilí. Nepodařilo se jim udržet sexuální hranice, ale oni bohužel tyto hranice ani nepoznali. 

V této temné stránce jejich životů společnost nemůže v žádném případě gaye tolerovat.

Je nutné přetrhnout řetězec sexuálního zneužívání. Pokud na to nestačí prevence a léčba, tak i za tu cenu, že velká část gayů bude ve vězení, v detenčních ústavech, registrech násilníků, pod dohledem policie a v krajních případech i vykastrovaných.

Zdroj: tu

 

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Zatiaľ nebol vložený žiadny komentár.